Ano, i my jsme zakoupili kočárek. Krásný, modrý, prostorný, houpací a nový. Bezvadně nám sloužil celých pět týdnů. Tak dlouho trvalo, než jsem se odhodlala poprvé použít šátek.
Vyrážíme na pravidelnou procházku. My tři a psi. Celé kolečko ujdeme přibližně za hodinu a půl. Cácérka v kočárku usnula, sotva jsme vyjeli. Probudila se za čtyřicet minut, otevřela oči a začala plakat. Zastavili jsme, vzala jsem ji do náruče a pláč okamžitě utichl. Plenka suchá, hlad v nedohlednu. Položím miminko zpět do kočárku a jedeme dál. Po několika minutách se scénka opakuje. Po třetím zastavení dojdeme poznání, že tudy cesta nevede. Vezmu cácérku do náruče, zatímco tatínek v jedné ruce třímá vodítko a druhou tlačí kočárek. A hurá domů.
Další procházku již absolvujeme s šátkem a v naprosté pohodě.
Nošenec a spokojenec
Nošení v šátku je prima. Těsný kontakt prospívá nám oběma. Cácérka si beze strachu užívá dobrodružství zvané svět, je komunikativní, veselá a pohodová. Mě přestala bolet záda přetížená těhotenstvím a poporodní náhlou změnou těžiště. A prostředím plným bariér (schodů, úzkých dveří a průchodů) proplouváme s lehkostí.
"Vždyť se, chudinka, nemůže vůbec hýbat... Ničíš záda sobě i jí... Kdo to kdy viděl, aby se děti nosily... Rozmazluješ ji." Slýchávám často. Je tomu skutečně tak?
Kontakt nerozmazluje a neničí
Být kontaktní neznamená rozmazlovat. Miminko, které bylo po celých devět měsíců doslova spojeno s tělem své matky, potřebuje blízký tělesný kontakt i po porodu. Dodává mu pocit jistoty a bezpečí. A s takovým pocitem se pak snáze osamostatňuje.
Nošení v šátku je vlastně přirozeným navázáním na období těhotenství. Miminko zakouší obdobné pohyby matčina těla (známý rytmus chůze, pohyby trupu), vnímá tělesné teplo a slyší matčin hlas. Vše je tak, jak má být.
Zároveň není při nošení v šátku pohybově pasívní. Nenatřásá se, ale přirozeně se přizpůsobuje pohybům toho, kdo ho nosí. Tím se mu vyvíjí smysl pro rovnováhu a zlepšuje celkový pohybový vývoj. Samozřejmě za předpokladu, že je ve správné pozici vzhledem ke svému věku a stupni vývoje.
Za královny Viktorie
Vynález kočárku je poměrně nový. K masovému rozšíření této pomůcky došlo až v době vlády královny Viktorie (v první polovině 19. století). Do té doby se děti nosily. A v některých kulturách nošení dětí stále převládá.
Není tedy od věci říci - kdo to kdy viděl, aby se děti vozily.
Hurá do světa
Jako téměř každý den, i dnes vyrážíme na procházku. Cestou si povídáme, objevujeme a pozorujeme okolí. Být kontaktní nás zkrátka baví!
V článku byly použity informace z knihy Kontaktní rodičovství Marthy a Williama Searsových (vydalo nakladatelství Argo, 2012).