Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Porod je úžasný dar

28. 03. 2013 12:05:37
Přirozený porod je úchvatný proces. A prožít jej, je nádherný dar. Pro prvorodičku je přirozený porod i svým způsobem iniciací. Stává se při něm matkou.
Porod je úžasný dar. Přirozený porod pak nádherný zážitek.Porod je úžasný dar. Přirozený porod pak nádherný zážitek.Daniel F. Vojtíšek

Tento článek není o domácích porodech. Žena by měla rodit tam, kde se cítí bezpečně. Jsem přesvědčená, že přirozeně lze rodit i v porodnickém zařízení. Pokud je porodnický personál této přirozenosti nakloněn a respektuje ji.

Cesty necesty

Rozumějte mi správně - uznávám lékařský zásah, jako mnohdy jedinou možnost záchrany miminka nebo maminky (případně obou). Bez císařského řezu (a dalších medicínských prostředků) by řada žen neporodila a mnoho miminek by zbytečně zemřelo. Až potud jsem ráda za takové "vymoženosti". Otázkou však zůstává, zda-li nejsou ony "vymoženosti" nadužívány.

Kde se nit přetrhla

Při otázkách na porod často slýchávám: "Porod dost bolí. Ale jakmile se miminko narodí, na bolest zapomeneš." Řada žen považuje porod za jakýsi nepříjemný zážitek. Nutné "zlo", které je odměněno slastným zapomněním na jeho konci. Musí to tak být?

Pokud by děvčátka, dívky a ženy slýchaly: "Porod je krásný zážitek. Cítíš, jak dítě sestupuje porodními cestami. Vnímáš nádherný pocit, kdy přichází na svět. A když poprvé obejmeš miminko ve svém náručí, ucítíš nekonečnou lásku a štěstí," možná by přistupovaly k porodu zcela jinak. Těšily by se.

Kořeny

Celý porod by pak mohl postupovat podle docela jiného scénáře. Většinu komplikací a potíží (a to nejen porodních) si nastavíme ve své hlavě. Pokud se budu nějakého zážitku děsit a předem se stresovat komplikacemi a obtížemi, pravděpodobně nastanou. V daný moment totiž budu vynervovaná, plná strachu a napětí.

Kontinuita přirozených porodů se přerušila již dávno (i bible praví: v bolestech budeš rodit...). A přenesením porodů do porodnic ztratily dívky možnost být přímým svědkem zrození a setkají se s ním často až když samy rodí (opakuji, neprosazuji domácí porody, jen konstatuji fakt).

Dnešní maminky, bohužel, bývají zahrnovány informacemi o tom, jak porod usnadnit. Počínaje koktejlem analgetik, přes epidurální analgezii až po císařský řez (který ačkoliv to u nás není oficiálně povoleno, bývá občas prováděn i "na přání"). Tato cesta je svým způsobem jednodušší, rychlejší a výnosnější. Na jejím konci je ztráta kontroly nad vlastním tělem, pocity a přáními. Výsledkem pak často negativní zážitek.

Málokteré maminky se v průběhu těhotenství její lékař nebo porodní asistentka zeptá na obavy z porodu. A následně v případě nutnosti nabídne pomoc ve formě psychologické (nebo jiné terapeutické) podpory. To se u nás zkrátka nenosí. Maminka přeci absolvuje předporodní kurz v porodnici, tak o co jde. Tam jí vše řeknou.

Nevědomost nikoli sladká

Ano, na předporodním kurzu se maminka dozví, co s sebou do porodnice, kdy přijet, za jakých podmínek může být u porodu i tatínek, atd. Projde si porodní sál a další prostory porodnice. Tyto informace jsou potřebné (a kromě návštěvy porodního sálu by je zastoupila i přehledná prezentace např. na internetu). Ale kolik prvorodiček má po absolvování takového kurzu ponětí o tom, jak vlastně začíná porod. Jak pozná, které kontrakce vedou k porodu a které jsou jen planným poplachem. A tak bych mohla pokračovat dál.

Nejsem proti této osvětě a informování. Jen se mi zkrátka zdá, že je nedostatečná a vedená špatným směrem. Maminky se tak často obrací na kamarádky, brouzdají internetovými diskuzemi a často se jen děsí nad tím, co zjistí. Nebo si řeknou: "Radši nic nevědět."

Není však nedostatečná a z větší části negativní informovanost maminky a její podvědomí plné dramatických (nejen) filmových porodních scén jednou z hlavních příčin nepříjemných porodních zážitků?

Životní dar

Vnímání porodu, jako přirozeného a naplňujícího procesu, s sebou přináší otevřenost. Pozitivní a emočně vyrovnaná příprava pak jde ruku v ruce s uvolněním. Kéž brzy přijde doba, kdy se dívky již od malička budou dozvídat, že porod je nádherný zážitek. Možná pak ubude porodních komplikací a nezbytných lékařských zásahů.

PS: Jsem jednou z maminek, které byly automaticky indikovány k císařskému řezu. Po celé těhotenství jsem slýchala obměny na: "Počítejte s tím, že to stejně skončí císařem" a jednu perlu: "Počkejte, v půlce porodu o něj ještě budete prosit." Rozhodla jsem se této negativní masáži nepodlehnout, porodit přirozeně a bez chemického tlumení bolestí. Byla jsem samozřejmě připravena i na variantu "císař" (nehazardovala jsem se životem svým ani svého miminka). Ale s velikým povděkem jsem přijala podporu lékařky v porodnici: "Pokud to opravdu chcete, tak porodíte. Nevidím v tom jediný problém." Ano, porodní proces je nastaven v hlavě, nikoliv v porodních cestách.

Samotný porod nebyl rychlý ani jednoduchý. Díky skvělé péči a pomoci porodní asistentky, lékařky a partnera jsem však prožila nejkrásnější den mého života. A už se těším, až o něm budu své dceři vyprávět.

Autor: Hana Žaneta Fleknová | čtvrtek 28.3.2013 12:05 | karma článku: 18.92 | přečteno: 1944x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ona

Ivana Dianová

Krysa v mé ložnici

Zachraňuju. Každou chvíli někoho. Už od mala. Nevím, jak je to možné, ale potřebný mé péče se vždy objeví u mne, kdyby kolem stálo sto dalších lidí, potenciálních zachránců. A kdyby ne, najdu si ho sama. Možná je to nemoc?

18.11.2017 v 12:19 | Karma článku: 18.62 | Přečteno: 414 | Diskuse

Alena Suchopárová

A už jsme v hrsti Ďáblova oka.

Před lety do našeho domu uhodil blesk. Vyprávění o tom, jak jsme pojišťovně dokazovali, že udeřil do osmi předmětů najednou, je možná také dobrá historka pro blog, ale dnes to bude o něčem jiném.

17.11.2017 v 21:21 | Karma článku: 19.59 | Přečteno: 725 | Diskuse

Veronika Horáčková

Týden 45: 23 hodin ve Wroclawi

Minulý týden jsem se svým drahým podnikla dvoudenní výlet do polské Wroclawi. Musela jsem přitom překonat fobii z cestování autobusem a absolvovat pětihodinovou cestu tam a zase zpět.

17.11.2017 v 20:54 | Karma článku: 8.26 | Přečteno: 318 | Diskuse

Radka Svobodová

Patříte mezi rodinné outsidery?

Někteří z nás moc dobře znají ten pocit, jaké to je, být outsiderem. Existuje mnoho lidí s osudem ošklivého káčátka, které bylo vyhoštěncem ve vlastní rodině jen proto, že ve skutečnosti bylo labutí.

17.11.2017 v 13:16 | Karma článku: 14.84 | Přečteno: 519 | Diskuse

Iva Votočková

Já mám svaly, Ty máš čáry

Ona: "Běž se postavit někam dál ode mě, třeba na druhou stranu sálu. Nemůžu se na Tebe dívat!" Já: "Proč?" Ona: "Mám depresi z Tvých svalů."

16.11.2017 v 14:19 | Karma článku: 11.04 | Přečteno: 504 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2032
Aktivní líná matka toho času na zasloužené rodičovské dovolené.


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.